Berenika Kohoutová, Vladimír Beneš, Petr Kolečko
Veřejné natáčení proběhlo v pražském divadle Archa v úterý 03.09.2019 od 19:30 hod.
Autor znělky: Adam Kraus Hlavní kameraman: Martin Benoni Režie: Vojtěch Nouzák
Herečka plná rozporů, neurochirurg, který si nepamatuje obličeje, a scenárista v režisérském křesle
V tomto dílu Show Jana Krause se představí herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová, neurochirurg MUDr. Vladimír Beneš a scenárista Petr Kolečko.
Prvním hostem, který po prázdninách usedne na červenou pohovku a vydá se všanc Janu Krausovi, bude krásná, mladá herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová. Podíváme se na jednu z odvážných fotek z Bereničina instagramového profilu, který prý moderátor rád sleduje. Vytváření a sdílení fotografií či videí se sexuálním podtextem se prý nazývá sexting a Jana Krause by zajímalo, proč to dělají spíše ženy než muži. „Obecně se ženy víc fotí než muži,“ je přesvědčená herečka, „navíc si myslím, že když se takhle vyfotí kluk, je to divný.“ A protože taková odpověď Jana Krause nemůže uspokojit, dodává: „Myslím si, že muži se obecně takto nefotí, protože jejich mužské ego jim to nedovolí. Ale takoví ti chlapi, co se mají rádi, to klidně udělají. Jenže v tu chvíli já si řeknu – ten o sobě ví, že je hezký, a toho já nechci!“ Navíc se přímo rozčílí nad tím, jak je dnešní svět plný rozporů, kdy na jedné straně do člověka média hučí, aby byl sám sebou a sebevědomý, a na druhé straně mu podsouvají nějaký zavedený ideál krásy. „Já sama jsem úplně plná rozporů,“ přiznává s tím, že se svými kamarádkami baví spíše o celulitidě než o Kafkovi. Další věcí, která bude Jana Krause zajímat, je Bereničin úspěšný debutový singl Dělám stojky, který byl inspirován tím, že skutečně na večírcích ráda dělá stojky. „Já prostě na večírku potřebuju být v určitém okamžiku hlavou dolů,“ vysvětluje s tím, že má ráda, když je na večírcích hudba a ona může tancovat, protože ji nebaví jen sedět a pít. Když ale hudba chybí, potřebuje si rozptýlení udělat sama. „Třeba lezu po chlapech. A po vás bych taky určitě lezla, protože si vždy vyhlídnu muže, kteří jsou buď nesmělí, nebo mají takovou tu krustu, že bych si zastřízliva řekla, že po nich nevylezu, a divil byste se, ale vždycky po nich vylezu. Teď už ale nechodím ani na večírky, ani nedělám stojky,“ říká rezolutně Berenika, která ale jinak prý dělá všechno normálně.
Dalším hostem, který přisedne, bude špičkový neurochirurg, neurolog, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. LF UK, profesor MUDr. Vladimír Beneš, DrSc. A Jan Kraus bude chtít jeho znalosti využít pro radu, jak bojovat s tím, že si již od dětství není schopen pamatovat jména lidí kolem sebe. „Tak to bychom to mohli dát dohromady,“ říká na to věhlasný neurochirurg, „já jsem za svůj život již strávil mnoho příjemných chvil v rozhovoru s neznámými lidmi. A já si ani nepamatuju obličeje, ale zato si pamatuju rentgenové obrázky.“ Poradí mu ovšem dobrou strategii – otočit nevýhodu ve výhodu. „A tady je to velmi jednoduché. Kdo má dobrou paměť a všechno si pamatuje, nemá kreativitu. A kreativita je přeci lepší než paměť, ne? Tedy aspoň takhle jsem si to vymyslel já.“ Takříkajíc do hlavy však lidem prý už dnes vidí díky moderním diagnostickým metodám, jako je magnetická rezonance nebo radiodiagnostického přístroje CT, velmi dobře. „Za vynález obou těchto přístrojů byly Nobelovy ceny,“ dodává lékař, který je známý svým skeptickým postojem vůči různým dietám. „Ve chvíli, kdy se člověk nají, začne trávit, takže krev se redistribuuje do břicha a chybí v mozku. Když je člověk hodně dobře nasnídaný, tak je vlastně takový blbec. Pokud ale potřebujete podat nějaký výkon, musíte být hladový!“ Kromě medicíny má pan profesor Beneš ještě jeden velký koníček, a sice entomologii, přičemž jeden druh brouka – Eccoptolabrus benesi – je dokonce pojmenován po něm. „Já jsem lovec. Nic jiného, já je popisovat neumím. Ale mám kamarády, kteří to dělají de facto na profesionální úrovni, takže ti tohoto střevlíka, kterého jsem našel v roce 2006 v čínské provincii Gansu, popsali jako nový druh,“ vysvětluje špičkový operatér. „Takových nepopsaných druhů hmyzu jsou miliony!“ A dobrá rada na závěr, co by mohl člověk udělat pro svůj mozek? „Myslím, že nic. Je to tak složitý a svéprávný systém, že mu sice můžete ublížit, ale podle mě mu pomoct nemůžete, ani ho natrénovat,“ myslí si a dodává, že z mozku vychází úplně všechno, mozek všechno řídí a tělo je vlastně jen takový podstavec. „Jediná entita, která jde srovnat s lidským mozkem, je vesmír. Nic jiného.“
Dnešní trojici hostů uzavře úspěšný scenárista Petr Kolečko, který má ve svých pětatřiceti letech na svém kontě obdivuhodný počet úspěšných divadelních her, a hlavně populárních televizních a internetových seriálů. Letos poprvé také debutoval jako režisér s filmovou komedií Přes prsty. Po režírování podle svých slov nijak zvlášť netoužil, ale pořád se k tomu nikdo neměl, a tak se toho chopil. „Vstával jsem ve čtyři ráno, což jako scenárista nemusím,“ vzpomíná, „a v tu chvíli jsem dělal jen to. Je to v něčem vlastně taková dělnická profese.“ Petr stojí mimo jiné za kultovním seriálem Most! To mu vedle úspěchu přineslo i řadu výčitek, že je nekorektní, a nařčení, například že je šovinista. „U Mostu byla výhoda, že se nám podařilo zakrýt, na které straně vlastně stojíme, a jen jsme se bavili.“ Je však přesvědčen, že Češi jsou v mnoha ohledech zatím ještě docela normální, a proto má svobodu dělat si legraci. „Je to takový ostrůvek normálních lidí,“ myslí si. „Doufám, že to tak bude ještě nějaký čas fungovat. Že někam přijdete, něco hezkýho řeknete holce, a ona vám dá a nebude to nenormální.“ Co je kamarádka s výhodami a co princip exkluzivity? To a mnohem více se dozvíte v této epizodě Show Jana Krause!
Hudba: Jiří Burian
Text a zpěv: Berenika Kohoutová
HRAJE KAPELA DAVIDA KRAUSE
