TV premiéra 21. 11. 2018

Dnes večer bude prvním hostem Jana Krause slovenský hudebník žijící v Česku, Miro Žbirka, který svému hostiteli, jenž byl prý před lety svědkem jeho úplných začátků, kdy ovládal pouze několik akordů na kytaru, přinese svou poslední desku s názvem Double Album, která vznikla v londýnském studiu Abbey Road a vyšla letos v říjnu. Pod výtvarné zpracování přebalu se podepsala známá česká malířka a grafička Míla Fürstová žijící ve Velké Británii. K Velké Británii a Londýnu má Miro velice osobní vztah, neboť jeho maminka byla Angličanka. „Myslím si, že jsem si vysnil nějakou Anglii, která ve skutečnosti neexistuje. A to, co existovalo, už mizí,“ přemítá. „A když už jsme v tomto pořadu, který je talk show a na který se často dívám a jsou tu humorné situace, a porovnám-li to s něčím podobným v Anglii, myslím si, že ten anglický humor, který jsem měl, je v současnosti více tady než tam. Každopádně je ten humor podobný.“ Na dokreslení svých teorií o anglickém humoru má prý v zásobě několik takových „greatest hits“. „Je jeden takový základní fór, který jsem už určitě někde vyprávěl a který dokazuje, že ten proslulý anglický humor tam stále ještě je, ale už jen mezi lidmi. Byl jsem jednou v pubu a díval jsem se na fotbalový zápas a najednou se na mě otočil Angličan a povídá mi: Nemáš nějaké fotky své manželky, kde je nahá? Já mu odpovídám: Nemám. A on na to: A chtěl bys nějaké?“ Tím diváky samozřejmě velice pobaví, a tak vytahuje další příklad – krátkou konverzaci se svým strýcem. „Můj strýc mi jednou podával velmi těžký kufr a ptá se, proč je tak těžký. Říkám mu: Protože jsem tam dal ty pohlednice, co jsi mi daroval. A on na to: To je dobře, že jsi na ně nenalepil známky.“ To jsou podle jeho slov drobnosti, které zažíval ve své rodině. „O českém humoru se samozřejmě také ví, ovšem český humor umí být také docela tvrdý… Jeden můj kolega se podepisoval na autogramiádě a přišel chlapík a podával mu cédéčka. Chcete to podepsat? Ne, já to jdu vrátit, to se nedá poslouchat.“ To se Mirovi, který natáčí v prestižním studiu Abbey Road, kde se potkává s legendami, jako je například Rob Cass či Paul McCartney, nestává, zato s různými nedorozuměními má také své zkušenosti. „Jednou jsem šel se svým strýcem uprostřed Londýna z velkého obchodu s hudebninami Tower Records a najednou jsme míjeli zájezd, jak jsem se později dozvěděl, z Jihlavy. Bylo jich docela dost a jeden z nich mě poznal a hned chtěl podpis. Já jsem se postavil před dveře Tower Records, kde se běžně dělaly autogramiády, a podepisoval jsem se jednomu, druhému, třetímu… co to ale udělalo s těmi všemi ostatními cizinci! A něco podobného se mi stalo i ve studiu Abbey Road, kde v bufetu pracovala jedna holka z Čech.“
Jako druhý host usedne do červené pohovky imunolog, uznávaný expert mj. na problematiku HIV a také skvělý diagnostik – MUDr. Jaroslav Svoboda, kterému se přezdívá český Dr. House. „Myslím, že se na rozdíl od Dr. House chovám slušněji k pacientům i ke kolegům,“ říká rozpačitě lékař a dodává, že nedisponuje takovým krásným lůžkovým oddělením jako seriálový hrdina. Jan Kraus by rád slyšel nějaké obecně platné doporučení pro udržení dobrého zdravotního stavu v době, kdy lidé až přehnaně kontrolují různé aspekty svého života. Pan doktor ovšem odmítá generalizovat. „Je pravda, že to dnes lidé všechno přehánějí a zbytečně se neurotizují. Kupříkladu spánek je určitě moc důležitý a člověk by měl asi těch sedm či osm hodin denně spát, ale i to je velice individuální. Někteří lidé jsou nastaveni na delší spánek, jiní zase na kratší.“ A jak je to s bakteriemi v rámci rodiny? „Nepřímým důkazem je, že existuje tzv. přenosový faktor, což je extrakt z bílých krvinek jednoho člověka, který aplikuju pod kůži druhému člověku, a ono to naučí bílé krvinky toho příjemce reagovat jako ten dárce,“ vysvětluje. „A zjistilo se, že u lidí, kteří mají nějaký zhoubný nádor, je mnohem účinnější tento extrakt z bílých krvinek od příbuzného člověka, a dokonce to ani nemusí být pokrevně příbuzný, ale někdo, s kým žije ve společné domácnosti. Zdá se, že je dané to, že společně žijící lidé mají úplně stejné střevní bakterie.“ V současnosti jsou prý v trávicím traktu ještě tisíce různých bakterií, o nichž nic nevíme, ani je neumíme zařadit, přesto mají obrovský vliv na nádory, obranyschopnost, alergie atd. Po setkání s člověkem, který má chřipku, což bude v následujícím období velmi aktuální, doporučuje pan doktor Svoboda vystříkat si krk nějakou dezinfekcí a vzít si pořádnou dávku vitaminu C. „Vitamin C se vyloženě hromadí v bílých krvinkách, což je známé, ale je také rozpustný ve vodě, takže ho člověk vyčurá. Přesto díky němu dochází ke zvýšení koncentrace v kůře nadledvin, kde je tvorba steroidů či kortikoidů, které mají adaptační vliv. Má to zkrátka smysl. Ovšem mimořádně důležitý je vitamin D.“ Kromě toho, že se dozvíme, jaké vitaminy bychom měli zařadit do svého jídelníčku, se dozvíme také to, jak z hlediska imunologie fungují některé buňky, např. bílé krvinky. „Nejstarší a nejúčinnější lék je ležet. Proto já doporučuju starším pacientům, aby se po obědě na hodinu natáhli,“ říká na závěr.
Ona designérka, on chovatel slepic – posledními hosty budou Tereza Janečková, Petr Kukla a pojízdný kurník se slepičkami. Tereza je ovšem prý také vášnivou chovatelkou slepic. „Mám je na zahradě, kde se volně pohybují a snášejí vajíčka,“ vypráví umělkyně s tím, že má několik různých druhů, se kterými dokonce absolvuje výstavy. „Mám tradiční chov z roku 1927, který jsem obnovovala po své prababičce, a potom mám výstavní chovy. Mám celkem asi padesát kusů.“ Nápad s mobilním kurníkem, za který mimo jiné získala na letošním Designbloku ocenění, vznikl z nutnosti, neboť její výstavní chov prý přepadla kuna a zardousila sedm krásných paduánek. Dostane se nám tedy nejen zasvěcení do slepičí krásy a všech jejich předností, ale prohlédneme si i luxusně vybavený kurník, ve kterém je pamatováno na vše, co slepice potřebují k důstojnému životu. Jaké slepice choval Hitler? Jak se liší vajíčka od různých plemen? To a mnohem více se dozvíte v tomto dílu Show Jana Krause!
prima přepis —