TV premiéra 10. 10. 2018

Prvním hostem, který ve středu večer, bezesporu pobaví diváky, je herec Václav Kopta. Hned v úvodu se diváci dozvědí, proč musel tento oblíbený český bavič vzdát svou účast v televizní taneční soutěži. „Ona je to spíše taková tragikomická situace, jak bývá v mém životě dobrým zvykem,” začíná vyprávět. „Stalo se to, že v den prvního tréninku jsem vykročil levou nohou a hned jsem si na ní zlomil prsteníček. Do té doby jsem ani nevěděl, že mám na noze prsteníček, a teď je zralý na plastiku. Představte si, že jsem s brýlemi na čtení vyběhl ze sprchy – nevím tedy, proč jsem se sprchoval s brýlemi –, nicméně jsem kvůli tomu špatně odhadl vzdálenost a zlomil jsem si prsteníček o pelest postele. Následovala taková ta šílená bolest a v tu chvíli víte, že vaše účast v soutěži je ohrožena. Takže to byl první den tréninku a já jsem to musel o měsíc odložit, zatímco už všichni tančili, já jsem si léčil tuto trapnou zlomeninku. Po měsíci jsem to tedy začal dohánět, ovšem ve třiapadesáti a s mými kily je to poměrně náročné. A já, jak jsem se později dozvěděl, ulevoval jsem si tím, že jsem neúměrně zatěžoval tu druhou nohu, a tak mi prasknul stehenní vzpřimovač.” Veselými historkami v životě Václava Kopty se to jen hemží, a tak nám kupříkladu s humorem sobě vlastním popíše, jak si koupil dovolenou na Madeiře, aniž by tušil, jaké je tam letiště. „Mám pocit, že tam čekají všechny větry světa v záloze na to, až Kopta poletí na dovolenou,” komentuje videoukázky z přistávání letadel na Madeiře. „Já se na to ani nemůžu koukat, jinak bych si musel vyžádat kýbl.” Má ovšem své dobré vysvětlení pro to, proč vlastně na Madeiru chtěl jet. „Já jsem se těšil na Madeiru z toho prostého důvodu, že mi kdosi řekl, že je to věčně kvetoucí ostrov věčného jara. To zní přeci hezky, ne? A následovaly samé superlativy, co všechno tam uvidím, co všechno tam kvete, jak dobré jídlo tam mají a tak dále, ale nikdo vám neřekne, že je tam jedno z nejnebezpečnějších letišť na světě, všichni řeknou, že let je příjemný, s jedním přestupem… jenže já celoživotně létání nesnáším a bliju i na štaflích.” Zatímco při své minulé návštěvě vysvětloval Janu Krausovi i divákům, proč má jako koníček autobusy, tentokráte se pustí do výkladu o svém aktuálním koníčku – včelaření. „Včely jsou skutečně neuvěřitelně pracovité,” pochvaluje si herec, „člověk by se měl od nich opravdu hodně co učit.” A co na to jeho rodina? „Oni vědí, že když už se k něčemu rozhodnu, nemá smysl mi to vyvracet. Jakmile jsem začal budovat ten dům včel, jak to nazývám, věděly, že prohrály tuto bitvu a stáhly se do ústraní. V podstatě od té doby nevycházejí ven.” Dalšími hosty bude herecká dvojice Petra Nesvačilová, Jiří Havelka, hlavní protagonisté sci-fi komedie Mars, která v půlce října vstoupí do kin a která se natáčela na základně Mars Desert Research Station v poušti amerického Utahu. I z tohoto filmu budeme mít možnost zhlédnout krátkou ukázku. „Není to úplně oficiální středisko, je takové trochu amatérské, ale jezdí tam i vědecké skupiny,” upřesňuje Jiří, zatímco Petra, která se kromě své herecké profese věnuje také dokumentaristice, vysvětluje, proč nemohla využít pobyt na tak zajímavém místě pro natočení vlastního dokumentu: „Nebyl na to čas, bylo to opravdu náročný.” Na filmu se podílela parta lidí, kteří se všichni vzájemně znají již dlouhou dobu. „S tímto filmem je to podobné jako s Marsem – hodně o něm víme, ale vlastně nic. Podobně se nedá příliš specifikovat tento náš film. Je to o české výpravě na Mars a odehrává se to v době, kdy už to nikoho jiného moc nezajímá, protože už se to stalo běžné, a už to zajímá jen Čechy.” Oba herci mají však rozjeto daleko více zajímavých uměleckých projektů. „Já jsem taková pracovitá,” říká o sobě Petra, která hraje mimo jiné v seriálu Tátové na tahu na televizi Prima, a zároveň připouští, že je ze své návštěvy u Jana Krause trochu nervózní. Není divu, neboť hostitel otevře své oblíbené téma týkající se hnutí Me too a také přijde s návrhem, aby se ženy nelíčily, když odcházejí z domu, ale naopak, když domů přicházejí. „Já jsem se zesměšňováním Me too trochu opatrný,” kontruje Jiří Havelka.
Na závěr se diváci mohou těšit na čerstvého sedmdesátníka Václava Chaloupku, legendárního českého žokeje, který se dvakrát zúčastnil Velké národní steeplechase v Liverpoolu, čtyřnásobného vítěze Velké pardubické, vynikajícího trenéra, chovatele koní a organizátora dostihů. „Když se u nás zakládala dostihová stáj, sháněli se dostihoví koně. My jsme si tehdy vybrali Kámoše a Lásku a k tomu nám ještě předvedli koníka, který měl v očích nádhernou jiskru, a vůbec to byl velice charismatický typ, měl ale bohužel exteriérovou vadu – v karpálním kloubu měl vytočenou nohu a byl přikleklý, takže bylo jasné, že bude mít pro skákání hendikep. Byl ale z fantastické rodiny překážkových koní, měl prostě skvělé geny,” vzpomíná na to, jak přišel téměř zadarmo ke svému koni Korkovi, se kterým později vyhrál třikrát Velkou pardubickou. „On si svůj problém uvědomoval,” dodává pan Chaloupka a popisuje, že si Korok vytvořil svůj vlastní styl skoku. „Začal běhat překážky, a když jsem s ním vyhrál svůj první překážkový dostih, kde porazil velmi dobré soupeře, začali jsme koketovat s tím, že bychom to zkusili v Pardubicích.” Prestižního závodu Velká pardubická se pak společně zúčastnili v roce 1969, a nečekaně vyhráli. „Díky tomu se stal Korok národním hrdinou.” V jedenácti letech pak Korok odešel po pětadvaceti vyhraných významných dostizích do chovu. Kolika let se nakonec Korok dožil? Co tkvělo za jeho úspěchem? A co znamená být takzvaným prubířem? To a mnohem více se dozvíte v dalším dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause již ve středu večer na Primě!
prima přepis —