Pavel Višňák

taxidermista

Pavel Višňák je výtečným taxidermistou. Na střední škole vyzkoušel několik kroužků, ale nejvíce mu učarovalo preparování zvířat. Od té doby vyhrál řadu mezinárodních soutěží, získal ocenění například na soutěžích v USA, Velké Británii, Rakousku nebo Itálii a pracuje i pro zahraniční muzea. „Mně se občas stává, že když píchám dráty do ptáků, tak si propíchnu prst skrz naskrz a to je potom špatné. Moje vlastní krev mi prostě vadí, ale zvířecí ne. Ale na kroužku jsem měl spolužáka, který omdlel, když učitel stahoval straku. Potom už se tam nikdy neukázal…“ Říká, že u nás na rozdíl od zahraničí nemusí mít preparátor kvalifikaci. „Musíte mít živnost a schválenou dílnu… U nás může preparovat kdokoliv, nemusí poznat ani slepici. Já samozřejmě mám nějaké vzdělání z lesnické školy a potom z vysoké, v rámci studia na univerzitě v Mnichově jsem absolvoval několikaměsíční stáž ve Spojených státech, takže zoologii umím, zvlášť ptáky rozlišuju. Ale na světě je tolik zvířat, že některé exotické druhy taky nepoznám. Logicky byste ale měl poznat to, co vám zákazník přinese a vědět, jestli to můžete preparovat nebo ne.“ Ale na každé zvíře, které preparuje, musí mít papír, že bylo lovné či odchované z odchovů a zajetí. Na preparaci jsou prý nejsložitější šelmy. „Třeba rys nebo liška. Hlava by se měla udělat tak, aby odpovídala jejich výrazu v přírodě, což je hodně těžké a málo lidí to umí. Dost třeba záleží na postavení uší. A potom malí ptáci a také například sluka, protože má strašně jemnou kůži. Stačí, když se v ní udělá jedna dírka a už to skoro nejde zašít,“ vysvětluje. Absolvoval několikaměsíční stáž v USA, kde je preparátorství velký byznys: „Fungují tam velké firmy, které poskytují preparátorům po celém světě materiál k preparaci. Seženete tam cokoliv, od umělých nohou na ptáky až po kompletní sestavy na savce či odlitky kořenů. Všechno. Na rozdíl od nás se tam hodně preparují krocani, kteří jsou lovnou zvěří a vyskytují se volně v přírodě. Je ale problém preparovat nelovná zvířata. Musíte mít licenci i na to, abyste to mrtvé zvíře vůbec mohla sebrat ze země. Je vzácnost, když nějaký preparátor dostane licenci na to, aby mohl dělat třeba orla bělohlavého, i když je to státní symbol Ameriky. Proto tam vzniká takzvaná recreations category, kdy preparátoři slepují tyhle vzácné druhy z jiných zvířat. Třeba panda se dá slepit z kůží různých medvědů a vypadá to velice dobře…“ Změnily se v poslední době trendy v preparaci? „Stačí, když jedete na mistrovství světa do Ameriky v roce 2013 a 2017, a už tam uvidíte něco úplně jiného. V zahraničí ze zvířat vytvářejí pro mě velmi často nepochopitelné umění. Vyrobí třeba telefonující straku nebo zajícům přišijí křídla. Jelen může mít rozpárané břicho a rostou z něj houby. A lidi jsou schopni za to dávat neskutečné peníze…“