Pavel Boháček

popularizátor kosmické medicíny

vojenský medik

[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=Vfg68eYYUlY&width=450&height=253&rel=0&listType=playlist&list=PLwKJlrLDPPOFngw6P2RZQt5Wa40tpFwL_[/embedyt]

Popularizátor kosmické medicíny, zabývá se mj. tím, jakým rizikům jsou vystaveni kosmonauti ve vesmíru, zda mohou dostat ze zvýšené radiace v kosmu rakovinu a nebo proč se masáž srdce musí ve vesmíru dělat vzhůru nohama…

Pavel Boháček se zajímá o nové poznatky výzkumu z oblasti letecko-kosmické medicíny a o možnosti, jak jich využít v civilní medicíně.

Je členen americké Space Nursing Society, která sdružuje zdravotnické specialisty, kteří se podílejí na výzkumu v oblasti péče o zdraví posádek kosmických lodí. Pracuje v Ústřední vojenské nemocnici, má střední zdravotnickou školu a speciální výcvik taktické a potápěčské medicíny. Vystudoval management a je certifikovaným vojenským medikem…

Podrobně sledoval poslední, roční misi amerických astronautů. Absolvovali experimenty, které by mohly pomoci jednak při výpravách na Mars a které jsou také velkým přínosem pro pozemskou medicínu. „Výzkum byl zajímavý mj. i proto, že se týkal bratrů Kellyových, kteří jsou dvojčata a jedno z nich bylo v kosmické lodi a druhé na Zemi. Byla unikátní možnost sledovat, jak se chovají buňky jednoho z nich na Zemi a druhého ve vesmíru. Měli předepsaný stejný režim pohybu, jedli v podstatě to samé. Vzorky se ale teprve analyzují,” vypráví Pavel Boháček. Dodává, že astronauti jsou vystaveni různým rizikům: např. dochází k odvápnění kostí, ubývání svalstva, ke kardiovaskulárnímu oslabení… „Vápník, který ubývá v kostech, se usazuje v ledvinách, takže u astronautů hrozí vznik kamenů, tekutiny ze spodní části těla se přesunují do horní, takže kosmonauti mívají oteklé tváře, odulý krk, viditelné žíly na čele atd.,” popisuje. Při návratu na Zemi se prý kosmonautům zdravotní stav srovnává. Ale trvá to prý půl roku až rok. Kvůli různým druhům záření ve vesmíru se u astronautů častěji objevuje rakovina. „Jsou vystaveni většímu záření, to je jasné. Dokonce popisují, že když zavřou oči, probleskují jim pod víčky světla…”

Dodává, že v rámci kosmické medicíny se testuje řada věcí: např. v souvislosti s rakovinou vědci zjišťují, do jaké míry je vrozená a do jaké míry ji ovlivňuje prostředí. Dělají se prý i jedinečné výzkumy stresové zátěže a jejího vlivu na latentní infekce — tedy třeba kdy se ze stresu udělá opar. Studuje se hojení ran a dokonce se ve vesmíru vyvíjejí i léky — jde to totiž podstatně rychleji než na Zemi. Kosmonauti si prý sami odebírají vzorky pro výzkum, jeden z astronautů si na jedné misi sám vytáhl i katetr ze srdce. Pro případy, že by jeden z nich zkolaboval, jsou na to ostatní vycvičeni — přivážou ho na lehátko, sami se také přivážou na lehátko a poskytnou první pomoc, třeba masáž srdce, která se ve vesmíru dělá vzhůru nohama — pacient je ve stojce.

[su_image_carousel source=“media: 76953,76954,76955″ limit=“50″ controls_style=“light“ crop=“16:9″ align=“none“ max_width=“100%“ captions=“yes“ link=“lightbox“ target=“self“ image_size=“full“ class=“mg-slider-carouser“]