Jitka Pagana a Santo Pagana
gastronomové
restauratéři
Jitka Pagana a její syn Santo v SJK 14. 11. 2018; dvojice, která navazuje na populární pořad Ano, šéfe! s neméně populárním Zdeňkem Pohlreichem. Jitka a Santo se v pořadu chtějí věnovat nejen kuchyni, ale také chodu restaurace, obsluze a mezilidským vztahům. Na řešení všech problémů vyrážejí originálně vybaveni humorem, německou precizností a italskou pohostinnosti. Jitka Pagana žila s manželem, pocházejícím ze Sicílie, pětadvacet let v Německu, kde společně provozovali několik italských restaurací. Přestože nyní má již dvanáct let vlastní restauraci v centru Prahy – a podle recenzí hostů restauraci velmi oblíbenou – veřejnosti není její majitelka příliš známa. V pořadu má radit restauratérům, jak na to, ale sama přiznává, že v gastronomii to nejde nikdy hladce, ale nahoru, dolů, nahoru, dolů… “Jít pořád jenom nahoru nejde. V Americe se dokonce říká, že dobrý podnikatel má za sebou minimálně jeden bankrot. Naše začátky tady byly těžké. Všechny peníze, které jsem měla, jsem dala do vybavení, do kuchyně, na reklamu nezbylo. Spoléhala jsem na „mundpropagandu“, jak tomu říkají Němci, čili „jedna paní povídala druhé paní“. To je velice jistá a dobrá reklama, jen pomalá,” říká Jitka. Její syn Santo, s nímž uvádí pořad, se narodil v německém Hammu, a přestože od rodičů umí česky a domluví se italsky, němčina je jeho rodnou řečí. Po studiích procestoval svět, mimo jiné Jižní Ameriku, Indii nebo Nový Zéland. V lednu 2018 otevřel vlastní – jak jinak než italskou – restauraci v Mělníku… Jaký je největší problém českých restaurací podle Jitky? “Myslím, že problém je jednak hygiena, přístup k surovině, potravině, a hlavně přístup k hostům. Mnozí už tu pochopili, že tak „komunisticky“ se to věčně dělat nedá, že se lidé začnou bránit, přestanou k nim chodit. S tím mám osobně veliký problém. Daleko radši se vrátím do restaurace, kde jsem se najedla dejme tomu průměrně, normálně, ale personál byl úžasný, než někam, kde jídlo byla bomba, ale personál nepříjemný…” Na co dbá ve své restauraci jako na první věc? “Vše si připravujeme již večer, takže když přijdu, je tady hezky čisto, stoly založené. Vidím, jestli jsou v pořádku kytky, proběhnu záchody, jestli jsou tam hezky připravené ručníky, pořád dělám nějakou kontrolu, i když už to třeba ani není nutné.”
