Angelika Ivana Pintířová

boromejka

řádová sestra

Angelika Pintířová v SJK 14. 11. 2018; řádová sestra, boromejka, která svými aktivitami a vystupováním boří snad všechny stereotypy o řeholnicích. „Říkají mi sestra v akci,“ směje se. Vedle řady dalších věcí už více než deset let pracuje ve výchovném ústavu, kde se snaží mladým lidem porozumět, podpořit je v jejich restartu a bojovat proti jejich stigmatizaci. Pořídila si kvůli nim také poměrně sledovaný profil na Facebooku, aby s nimi držela krok a byla jim blíže. Publikuje na něm překvapivé momentky ze života jeptišky. Je moderátorkou Českého rozhlasu a byla jednou z boromejek, které do poslední chvíle pečovaly o prezidenta Václava Havla. Minulý rok se také osobně setkala s papežem Františkem. Ke vstupu do řádu se sestra Angelika, tehdy ještě Ivana Pintířová, rozhodla ve čtrnácti letech. Jak sama říká, nedokáže své důvody jednoduše vysvětlit. „Myslím, že tomu může porozumět někdo, kdo se do někoho opravdu zamiloval. Je to podobný moment, žádná logická úvaha. Bylo to pozvání, které přišlo od Boha. To doplnění, které bych dostala skrz manžela, mi doplní Bůh jinde a jinak,“ vysvětluje. Všechno, co sestry vydělají, dávají do společné kasy a v případě potřeby přijdou za sestrou představenou. „Když jsem doma a nejsem tady v práci, máme společný program. Od půl šesté mši svatou, potom společnou modlitbu a to samé v poledne. Někdy mezi tím dělám přípravy. Ale také velký kus našeho domu uklízím, střídáme se v přípravě večeří pro těch 27 lidí, co tam bydlí,“ popisuje denní harmonogram. „Říkají mi sestra v akci,“ směje se Angelika. Ve výchovném ústavu Klíčov totiž na půl úvazku pracuje už jedenáctým rokem, čtvrtým rokem učí ve  Svatém Janu pod Skalou dramatickou výchovu, kterou vystudovala, stará se o papežská misijní díla v pražské arcidiecézi a občas moderuje pořad Jak to vidí na ČRo Dvojka. Práci s mládeží, kterou společnost vnímá jako problémovou, považuje za své poslání a naplnění slibu svého řádu. Využívá při ní své empatie a mnozí mladí muži, kteří jí procházejí rukama, to oceňují. Někteří s ní udržují kontakt i po opuštění ústavu. Rozpaky, které její vzezření a životní styl u chlapců někdy vyvolává, Angelika bere s nadhledem. „V první chvíli se divně dívají. Občas, když někam jdeme, se ptají: 'To půjdeš takhle?' Při práci se totiž často převleču do džín a trika a oni mají někdy strach, že s nimi půjdu v hábitu ven mezi lidi,“ směje se. „Někdy se ptají na Boha, někdy se z legrace ptají na sex. Provokují mě tím, ale ono to na druhou stranu dává možnost se o těch věcech bavit. Mluvit o vztahu a o tom, co znamená sex v životě lidí.“ Práce s mladými lidmi přivedla Angeliku Pintířovou k založení facebookového profilu. Na tom sdílí zejména momentky ze svého života. Snímky krajin, střech pražských domů nebo snímky z kostelů a náboženských setkání střídají také momentky, které Angeličinu povahu trefně vystihují, protože si sama ze sebe dělá legraci. Dnes na něm má víc jak dva tisíce přátel a další patnáct stovek sledujících.